46. Letní filmová škola své oko zaměří na Bustera Keatona, jehož představí v historické sekci Němý film s živou hudbou. „Každý film Bustera Keatona lze chápat jako neúnavné hledání inovativních cest. Zůstává jedním z nejodvážnějších a nejtalentovanějších režisérů. Filmařem, který zdaleka nenatočil jen Friga na mašině (1926),” uvádí v anotaci Radomír D. Kokeš.
Jedenáct filmů na 46. LFŠ v pěti promítacích blocích přiblíží Kokeš dramaturgickými úvody.
Ať už pro běžného diváka anebo cinefila, jaká panuje představa o Busteru Keatonovi?
Dojde-li na Bustera Keatona, vládne tendence jeho životní příběh chápat jako tragický. Milovník filmu posmutní, stáhne se mu hrdlo, klesne hlasem a pak to přijde: „No jo, Buster. Génius, kterého zničila hollywoodská mašinérie, který byl nespravedlivě zapomenut, který se dočkal uznání až ve stáří.“ Jenže když už o něm máme přemýšlet v žánru uměleckého životopisu, vidím ho jako mnohem optimističtější story. Příběh neuvěřitelné zabejčenosti, protože ať se dostal do sebevětších splašek, nakonec se otřepal a začal se znovu škrábat nahoru, až se stal televizní hvězdou, miláčkem nové generace cinefilů. Žádný ztroskotanec, cílevědomý frajer to byl – ale hlavně dobrý filmař, zatraceně dobrý filmař.
Čím jsou tyto filmy v historické sekci Filmovky i nyní aktuální?
Málokteré filmy zestárly s takovou grácií jako ty jeho. Vzdor všem skopičinám nechtěly primárně rozesmávat (jako filmy Harolda Lloyda) či skrze smích dojímat (jako pozdější filmy Charlieho Chaplina). Každý z jeho snímků je především čistá filmařina, až hýřivá demonstrace možností toho, co se dá s kinematografií jako médiem provádět. V pozadí všech těch krátkých i celovečerních filmů je obrovská tvůrčí energie. Přesný rytmus, strhující tempo, ale hlavně precizní režie a nápady na všech frontách: Je libo hříčky se strukturou filmu, s kaskadérskými možnostmi, s vyprávěním, s typem postavy, s prostorem, s rekvizitami, s triky, s žánry? Jak udělat něco, co jsme ještě nevyzkoušeli? Jak inovovat to, co už jsme vyzkoušeli? Všechno to Keaton ztělesňuje před kamerou i za kamerou.
S jakým záměrem jste přistoupil k výběru Keatonových filmů na 46. LFŠ?
Chci poukázat právě na onu eruptivní tvořivost, zavilost při hledání nových výzev i možností filmového umění, na rozmanitost uměleckých řešení. Nejde totiž o žádné „muzejní“ předchůdce toho nejlepšího z dějin žánrové kinematografie, jde o to nejlepší z dějin žánrové kinematografie: komediální, katastrofické, válečné, detektivní, westernové, akční… Keaton šel napříč, zabejčeně. Jednoduše řečeno, je zásadní chyba považovat jej výhradně za tvůrce grotesek, protože u jeho filmů není podstatné, zda se u nich budete či nebudete smát. Strhnou prostě jako ‚filmy‘.
Více:
Viktor Palák o hudbě k němým filmům na 46. LFŠ
Hudebně sloužit filmu. Rozhovor s hudebníkem a skladatelem Robertem Israelem, v němž se dotýká Bustera Keatona.
46. Letní filmová škola Uherské Hradiště, všechny barvy filmu zazáří během 7.–8. srpna 2020.
#lfs2020 💙